Tak jsem si založil blog. Ne, nechci sem psát, jak se správně nalíčit, jaká písnička se mi zrovna líbí nebo jak se oblékat. Zjistil jsem totiž, že i já mám sem tam na něco názor a ten názor se sem tam nevejde na 140 znaků.
Dnes jsem se zúčastnil pochodu/demonstrace/happeningu proti reformě vysokých škol. Vládla pohodová atmosféra, akce byla klidná a účast veliká. O to horší bylo moje překvapení, když jsem po skončení demonstrace zapnul svůj oblíbený Twitter a nestačil se divit. Vždy jsem si názorů lidí na Twitteru vážil. V prostředí internetu šlo o ostrůvek rozumu a jakousi opozici proti diskuzím na serveru novinky.cz. Ano, minulý čas je na místě, protože dnes se na mě vyvalila doslova žumpa nenávistných příspěvků. Pan "prezident" mě označil za parazita, další spousta lidí za levičáckou verbež a zbytek se rozčiloval, že za vzdělání si mají studenti platit a když to nechápou, tak jsou banda debilů. Přiznám se, že tolik lidí mě za to, že jsem někam přišel, ještě nikdo neuráželo a já tak nějak cítím potřebu se bránit.
Pro začátek je třeba si jasně ujasnit, že to, co vyhnalo do ulic mě a dalších deset tisíc lidí nebylo školné, jak se mi příspěvky na Twitteru snaží podstrčit, nýbrž dva věcné záměry zákonů. Konkrétně se jedná o věcný záměr zákona O vysokých školách a zákona O finanční pomoci studentům. A co je mi teda na těchto věcných záměrech trnem v patě?
1. Omezení samosprávy vysokých škol
Tento bod jsem neoznačil jako číslo 1 náhodou, je pro mě opravdu nejdůležitější. Samospráva, ať už územní, nebo profesní, je totiž jedním ze základů demokracie a jakékoliv její omezení je nebezpečný zásah, který by neměl zůstat bez odezvy. Podle věcného záměru nového zákona, by dosavadní orgán samosprávy vysokých škol, akademický senát, měl být značně omezen a měl by být fakticky kontrolován a v některých případech nahrazen tzv. Radou veřejné vysoké školy, kterou by z 1/3 jmenoval sám ministr. Možná si řeknete no a co, to není zas takový problém. Tak dobrá, podívejme se na tento návrh analogicky, jako by vysoká škola byla obec. Toto přirovnání není zas tak moc mimo mísu, jelikož obec je také samosprávnou jednotkou, pouze s tím rozdílem, že jde o samosprávu založenou na územním principu. Takže naše obec, nazveme ji třeba Vysokoškolov, měla doteď svoje zastupitelstvo, demokraticky zvolené a složené z obyvatel dané obce. Jenže na ministerstvu si někdo usmyslel, že toto zastupitelstvo je málo výkonné a sem tam se na něčem nemůže dohodnout (což je mimochodem znak každé demokracie) a proto mu přišlo chytré, vytvořit orgán, který by sám schvaloval a z části dokonce sám jmenoval a tento orgán by náš Vysokoškolov kontroloval, schvaloval jeho rozpočet, ba dokonce volil starostu. Pokud by se psal rok 1851 a Bachův absolutismus, asi by nám to divné nepřišlo, ale v demokratickém právním státě, za jaký se Česká republika prohlašuje, je toto nepřípustné.
2. Samotné znění věcných návrhů
Není náhoda, že mezi demonstrujícími bylo tolik studentů Právnické fakulty UK. Věcné záměry jsou totiž tak špatně napsané, že některé pasáže jsou takřka nesrozumitelné a i odborná veřejnost si neví rady, jak je vůbec vykládat.
3. Problém školného
Konečně se dostáváme k nejpalčivějšímu problému, kterému je věnována největší mediální pozornost.
Sluší se říci, že na samotné demonstraci šlo o problém marginální, kterému se věnovalo minimum transparentů i projevů. Osobně mi školné v podstatě nevadí, ale myslím si, že je hloupé zavádět ho, dokud nejsou vyčerpány další varianty financování vysokých škol. Nechápu, proč by v první řadě nemohlo být zpoplatněno souběžné studium 2 vysokých škol a přetáhnutí standardní doby studia (a to i pouze o 1 rok). Tento krok by také vyšel vstříc kritikům, kteří tvrdí, že školné znemožní studium chytrým, ale chudým lidem. Tito lidé by měli 1 pokus zdarma a pokud jsou opravdu chytří, tak jim to musí stačit. Pokud ti to nestačí, nebo chceš-li škol více, plať a to klidně plnou cenu studia, protože to už je luxus. A nakonec možná trošku kontroverzní téma. Po rozpadu České a Slovenské federativní republiky v roce 1992 byla přijata smlouva, která slovenským studentům umožňuje studovat v ČR, jakoby by byli Češi a naopak. Zatímco ale počty Čechů studujících na Slovensku jsou minimální, tak počty Slováků na našich školách jsou enormní. V situaci, kdy prý nejsou peníze na vysoké školy, tak vlastně dotujeme Slováky, kteří federaci s Čechy nechtěli, ale školy zadarmo jim nevadí. To je jako bychom požadovali studovat zdarma v Rakousku, protože jsme kdysi byli soustátí. Nevidím jediný důvod, proč by se cizí státní příslušník neměl podílet na financování svého studia v cizí zemi a proč by zrovna Slováci měli mít takovéto, vůči jiným národům diskriminační, privilegium.
